RUNY

Co jsou to Runy

Podle germánských pověstí přinesl lidem runy bůh Odin, když devět dní a nocí visel na ohromném jasanu světa, Yggdrasilu. V dnešní době se předpokládá, že se runy vyvinuly ze severoetruských abeced v podhůří Alp a pak se rozšířily do Anglie, Irska a Skandinávie; doklady méně známých runových abeced můžeme nalézt i na Sibiři a v Maďarsku.

 

Toto písmo se nazývá Futhark, podle prvních písmen sady; rozlišujeme tzv. Starší Futhark o 24 znacích a Mladší Futhark o 16 znacích, sady nalezené v Anglii mají až 33 znaků. Jednotlivé sady se od sebe velmi liší.

- Fehu

- Uruz

- Thurisaz

- Ansuz

- Raido

- Kaunaz

Runám byl přikládán velký náboženský a magický význam. Runové nápisy se vyskytují na náhrobních kamenech a na pochvách mečů. Pro magické účely měl každý znak svůj vlastní význam, jehož výklad můžeme nalézt v anglosaské Runové básni přeložené do latiny mezi 8. a 11. stoletím.

Ještě významnější památkou zmiňující se o použití a stvoření run je báseň Runatál, která je součástí delšího celku, Hávamálu, jedné z písní Starší Eddy. Hávamál se překládá jako Výroky Vysokého.

Futhark se rozděluje do tří skupin, tzv. aettir, každý z nich patří jednomu z důležitých germánských bohů a každá runa je spojována s rostlinou a je jí připisována moc léčit určitý neduh. Některé znaky se pojí také s barvami, dalšími božstvy, čísly a živly.

Poněkud stranou stojí pětadvacátá runa Wyrd, prázdná runa osudu s velmi nejasným původem a jen nemálo jasnějším účelem a posláním, neboť zmínku o ní nenalézáme ve všech pramenech.

Nejpoužívanější runovou abecedou dnes je tak zvaný starší futhark.